Zahrádkář Jerome

Jahody - pěstování (16.6.2015)

Jahody - půda, hnojení, výsadba - Jahody - ošetřování - Jednouplodící - Stáleplodící - Množené osivem - Škůdci a choroby

Výsadba jahodníku

Jahody - půda, hnojení, výsadba

  • Jahodník je možno pěstovat od nížin až po podhorské oblasti (asi do 800 mnm.). Není vybíravý, ani co se týče druhu půdy, ideální je slabě kyselá reakce kolem pH 6. Není tedy náročný na vápník. V zamokřených půdách je lepší pěstovat jej na vyvýšených záhonech (20 cm nad terénem). Pokud pěstujeme jahody v místech, kde často mrzne v době kvetení, volíme raději později kvetoucí odrůdy.


  • S opylením problém nebývá, naprostá většina odrůd je samosprašná. I když mezi novými, zejména stáleplodícími odrůdami, to platit nemusí.


  • Jako předplodiny je vhodné pěstovat rané košťáloviny, česnek, cibuli, plodovou zeleninu, rané brambory, luskoviny. Výše uvedené plodiny vysadíme na jaře, sklidíme a na podzim sázíme jahody.


  • Výsadba probíhá nejlépe v září, kdy již tolik nehrozí zaschnutí sazenic. Pokud můžeme pravidelně zalévat v letním suchopáru, můžeme sázet od konce července. Výsadbu můžeme prodloužit až do října, dokonce i do listopadu. Jarní výsadba je vhodná v místech s drsnějším klimatem - v mrazových kotlinách či místech nad 500 mnm., nebo při sázení např. do truhlíků.


  • K výsadbě se používají koupené sazenice, nebo vlastní zdravé sazenice z odnoží. Populární je tzv. Frigo sadba, sazenice zbavené listů (jen srdéčka s kořeny), skladované v podchlazeném stavu od podzimu. Sází se na jaře (pro úrodu v tomtéž roce) nebo koncem léta.


  • Před výsadbou do záhonu hluboce zaryjeme dobře uleželý kompost (nikoli čerstvý hnůj). Sázíme ve sponu 0,5x0,2m u slabě rostoucích odrůd a asi 0,8x0,3m u silně rostoucích (první číslo je vzdál. mezi řadami, druhé mezi sazenicemi v řadě). V případě jednoletého pěstování se sází více nahusto, např. 0,4x0,25m.


  • Sazenice sázíme do 10 - 15cm hlubokých jamek tak, aby kořeny sahaly co nejhlouběji. Srdíčko musí zůstat nad zemí - viz obrázek.


  • Na jednom stanovišti necháváme jahodník 3, maximálně 4 roky. Poté zřídíme nové jahodiště jinde. Na původním místě pěstovat jahody hned po jahodách není vhodné z důvodu půdní únavy a možného zamoření škůdci. Čekáme s návratem aspoň 5 let.




jahodník na textilii

Jahodník vysazený na netkané textilii.

Jahodník - ošetřování

  • V březnu se odstraní všechny špatné listy, nechají se jen zelené. Špatné listy se odstřihnou, netrhají se. Nejlépe je potom spálit. Mezi řádky se nakypří půda a přitom se přihnojí kombinovaným hnojivem.


  • Již při výsadbě používám netkanou černou textilii. Urychluje zrání a nemám starost s plevelem, navíc propouští vodu. Na černé fólii bývají rostliny ještě silnější, výnosnější a o pár dní dříve dozrávají, ale kvůli nepropustnosti vody ji na rozdíl od mnohých zahrádkářů nepoužívám. Používá se i černobílá fólie - bílou stranou nahoru.


  • Pokud pěstujeme jahody ve skleníku, máme vyšší výnosy, ale také větší starosti se škůdci a chorobami.


  • Jahody se sklízí vyzrálé, nejlépe ráno, vychlazené po noci. Po sklizni jednouplodících jahodníků odstraníme přebytečné odnože, kypříme, přihnojujeme, můžeme také sežnout všechny listy (ale pozor na srdíčka, ta nechat). Omezí se tím choroby.


Jednouplodící jahodník

  • Tvoří květní pupeny za krátkého dne, odnože za dlouhého dne. Na konci léta vytváří květní pupeny, ty se na jaře příštího roku probudí, kvetou a za necelý měsíc poté sklízíme plody.


  • Obecně vzato, jednouplodící odrůdy mají lepší chuť a vyšší okamžitý výnos, než odrůdy stáleplodící.


  • Odrůdy jsou:
    velmi rané - dozrávají nejčastěji koncem května (např. Emily, Kama, Prima),
    rané - dozrávají nejčastěji koncem května nebo začátkem června (Rosie, Civmad, Elvira, Polka, Rumba, Wendy, Zefýr),
    polorané - dozrávají nejčastěji před polovinou června (Elkat, Elsanta, Darselect, Andrea, Redgauntlet, Dagmar, Daroyal, Honeyoe, Induka, Mici Schindler, Valika),
    polorané až polopozdní - dozrávají nejčastěji kolem poloviny června (Karmen, Korona, Senga Sengana, Dita, Dukát, Ilona, Figaro, Lambada, Lesana, Queen, Sonáta),
    polopozdní - dozrávají nejčastěji koncem června (Bounty, Elista, Tenira, Frikonsa, Olívie, Pegasus, Red Gauntlet, Salsa, Symphony, Tenira) a
    pozdní - dozrávají nejčastěji začátkem července (Symphony, Florence, Pandora).


Stáleplodící jahodník (neboli remontantní)

  • Tvoří květní pupeny i odnože za krátkého i dlouhého dne. Kvetou, plodí, odnožují od jara do podzimu. Odnožují však méně a mají slabší růst. Velikost plodů je již dnes srovnatelná s jednouplodícími jahodníky. Pěstují se spíše teplejších chráněných oblastech. Často se pěstují z Frigo sadby vysazené na jaře.


  • Pokud ale remontantní jahodníky pouští odnože se sazeničkami a ty dobře zakoření, bývá na nich dobrá úroda.


  • Mají vyšší nároky na vláhu i živiny, někdy u nich dochází i k horšímu opylení. Ale rodí od června až do pozdního podzimu. Do dalšího roku by se již porosty měly zrušit a zasadit na jiném místě nové.


  • Odrůdy jsou např. Calypso, Lidka, Evita, Everest, Evie 2, Albion, Anabelle, Aromas, Diamante, Eves Delight, Selva, Sweet Delight, Ostara.


květopas jahodníkový

Prchající květopas.

květopas

Vajíčko nakladeno v květu, uhryzlý stonek.

Odrůdy množené osivem

  • Osivem jsou míněny nažky z povrchu plodu - jahody. Také se označují jako měsíční. Nejznámější je odrůda Rujana, velikostí se plody blíží spíše lesním jahodám.


  • Jako "velkoplodé měsíční" se však v obchodech označují i odrůdy, vyšlechtěné z remontantních, které téměř neodnožují a proto se množí osivem také. Plody mají středně veliké, tedy mnohem větší než Rujana. Jsou to např. odrůdy Diamante, Grandian F1, Aromas. Rostou slabě a hodí se i do truhlíků.


Škůdci a choroby

  • Květopas jahodníkový. Při pozorném pohledu na květy jahod často uvidíme, že některé z nich jsou jakoby zalomené a zaschlé. Tak hloupě se baví nechvalně proslulý černý nosatý brouk květopas. Je černý, asi 3 mm dlouhý, platí na něj insekticidy - postřik před květem. Ale pokud se nepřemnoží, nějaké jahody zbydou i pro nás, zahrádkáře. Na obrázku je zničený květ, na dalším prchající brouk. Unikl mi, ale příště, doufám, bude mou kořistí a vyfotím ho lépe. Brouci se rádi vyhřívají v květech či na listech na slunci, pak je lze chytit a rozmáčknout. Je třeba dát dlaň pod ně, ochotně do ní spadnou. Už jako kluk jsem se jejich lovem bavil, navíc to bylo užitečné.


  • Bílá skvrnitost jahodníku.
  • Bílá skvrnitost jahodníku. Houbová choroba. Jde o přibližně půlcentimetrové čevenofialové flíčky s bílým středem. Nejdříve jsou napadeny starší listy, později mladší. Staré rostliny a příliš husté výsadby jsou napadány více, pro šíření houby je ideální deštivé léto. Houba přezimuje na nakažených listech, proto je dobré tyto listy na podzim ořezat a spálit. Chorobu je možno spatřit velmi často, dá se před ní chránit měďnatým postřikem po sklizni (např. Kuprikol).