Hnojení na zahradě - průmyslová hnojiva.

Hnojení 2. - průmyslová hnojiva (minerální hnojiva) (2.12.2013)

Průmyslová hnojiva - přehled - Dusíkatá hnojiva - Fosforečná hnojiva - Draselná hnojiva - Vícesložková (plná) hnojiva - Tekutá hnojiva na list - Míchání hnojiv

Průmyslová hnojiva - přehled (vliv na půdní reakci)


Hnojiva	Kyselá	Neutrální	Zásaditá
dusíkatá	síran amonný	ledek amonný s vápencem, močovina, rohová moučka	ledek vápenatý dusíkaté vápno
draselná	síran draselný, draselná sůl, kainit
fosforečná	superfosfát	fosfáty	kostní moučka
plná		NPK, Cererit, Synferta, GSH
vápenatá	sádra		pálené vápno, mletý vápenec

Dusíkatá hnojiva

Dusík N - tvorba stonků, větví, listů. Nedostatek zpomalí růst, způsobuje žloutnutí, blednutí. Nadbytek - příliš bujný růst, špatná násada květů, špatné vyzrávání (pořád roste a nevyzrává - pak namrzá, přidávají se snadněji škůdci, choroby), oddálení zrání plodů. Lépe dusík dodávat ve vícero dávkách.
Hnojiva - ledky - působí nejrychleji (přihnojování za vegetace), pomaleji působí hnojiva se čpavkovým dusíkem, nejpomaleji hnojiva s organickým dusíkem. Hnojí se hlavně v první polovině vegetace, kdy plodina roste. Potom už ne, aby v plodinách bylo méně dusičnanů a lépe se skladovaly. Hnojí se hlavně na jaře (močovina, ledek amonný, síran amonný, dusíkaté vápno). S vápnem, pokud je půda kyselá (např. roste mech).

Ledek amonný s vápencem

Ledek amonný s dolomitem - obsahuje navíc hořčík.

Ledek vápenatý - k přihnojování za vegetace (ne k bramborám), rychlý účinek (i postřik na list - u jablek proti hořké pihovitosti, u rajčat a paprik proti vrcholové hnilobě plodů). Zásadité hnojivo.

Síran amonný - amonný (čpavkový) dusík, proto působí pomalu. Hlavně před výsevem, výsadbou, také k plodinám, co vyžadují síru (košťáloviny - hl. zelí), cibulová zelenina). Kyselé, používat na zásaditých (alkalických) nebo neutrálních půdách při jarní přípravě půdy, ale i za vegetace. Mají ho rády kyselomilné rostliny, hodí se tedy i k přihnojení např. brambor. Taktéž kvůli síře vhodné pro přihnojení křenu, cibulové a košťálové zeleniny. V zelenině nakonec méně dusičnanů, než při hnojení ledky.

DASA - podobné, dusičnan amonný + síran amonný, dosti síry.

Močovina - vysoký obsah dusíku, dodržovat dávkování, lze ředit k postřiku na list, ke hnojivé zálivce. Organický dusík - působí pomalu. Užívá se postřik na opadané listí jabloní se strupovitostí (cca 6% roztok). Hnojení půdy před setím.

Dusíkaté vápno - základní hnojení před setím, výsadbou (pozor -jedovaté meziprodukty po aplikaci na záhon - dezinfekce půdy - proto zapravit do půdy nejméně 3 týdny před výsevem, výsadbou). Dobré pro přípravu půdy ve sklenících, pro kyselou půdu.

Rohová moučka - pomalu působící - ale vysoký obsah dusíku. (Poznámka - anorganické chemikálie - např. výše zmíněný síran amonný a níže zmíněný superfosfát - lze nahradit (pro lepší pocit) organickou náhradou - třeba zde zmíněnou rohovinovou nebo krevní a kostní moučkou).

Fosforečná hnojiva

Fosfor P je důležitý pro zakládání květních poupat, semen a pro růst kořenů. Nedostatek fosforu bývá na kyselých, těžkých jílovitých půdách, nebo v deštivých oblastech. Pozná se podle zakrnělého růstu, nekvalitních plodů, bledě zelených, nachových listů. Fosforečná hnojiva působí pomalu. Náročné na fosfor jsou třeba okurky, květák.

Hnojivo - superfosfát se používá na podzim nebo brzy na jaře při hnojení - současně zarýt s hnojem (stačí jednou za pár let, do zásoby). Také se přidává do kompostu. Okyseluje půdu.

Granulovaný trojitý superfosfát - na půdy velkým nedostatkem P,k zásobnímu hnojení při výsadbě ovocných stromů, révy vinné.

Mletý fosfát - na podzim zarýt s hnojem. Hodí se na kyselé půdy. Přihazuje se i do kompostu.

Kostní moučka - obsahuje fosfor z kostí, je tedy organického původu. Živiny se uvolňují pomalu, hnojit stačí jednou za čtyři roky (pokud je tedy nedostatek fosforu).

Draselná hnojiva

Draslík K - potřebný pro vyzrávání výhonů. Z čehož plyne odolnost proti mrazu, nemocem a škůdcům, i lepší skladovatelnost. A navíc je důležitý pro tvorbu květů a plodů. V písčitých půdách se vymývá, hlinité jej drží déle. Hnojí se na podzim, v písčitých půdách nadvakrát - ještě jednou za vegetace. Nedostatkem draslíku mohou trpět např. stromy na lehkých nebo vápnitých půdách půdách. Nedostatek se pozná třeba zasycháním okrajů listů, kadeřavostí listů, zpomalením růstu, povadlostí. Trpí často např. fazole, květák.

Hnojiva - síran draselný, draselné soli - na podzim při hnojení (lépe síran draselný - méně chloru).

Síran draselný - rychle působí, ale rychle se z půdy vyplaví, proto použití až na jaře. Neobsahuje chlór, což je dobře, na něj je citlivé skoro všechno. Používá se na všech druzích půd, dokonce i na těžkých, kyselých.

Draselná sůl - Obsahuje chlór, některé druhy zeleniny ho přece jen potřebují. Zarývá se na podzim (zejména, pokud jde o těžší a vápenaté půdy), nebo brzy zjara.

Dalším přírodním zdrojem draslíku je dřevěný popel, jenž se užívá nejlépe na podzim.

Vícesložková (plná) hnojiva

Často používám vícesložkové hnojivo NPK (název z prvků, které obsahuje ve vhodném poměru), použití je velmi pohodlné. Použití před sázením, při vegetaci (pro ovocné stromy zarýt i na podzim).

Stejně tak mám po ruce vždy pytlík hnojiva cererit, složení podobné jako NPK, ale navíc další potřebné prvky (fosfor, dralík, vápník, hořčík, síru, také stopové prvky bor, měď, mangan, zinek, molybden). Pro zahrádkáře je, myslím, velmi šikovné, hnojí se před sázením i za vegetace (ovocné stromy, zeleninu, drobné ovoce, révu).

Plných hnojiv je na trhu spousta - např. Kristalon, Synferta, GVH, Hydrokomplex, Floran,....

Tekutá hnojiva na list

Pro postřiky na list (ale i na zálivku ke kořenům) se dají využít tekutá plná hnojiva. Třeba Vegaflor nebo Wuxal (těch je několik, na různou potřebu), dále např. Harmavit, Herbaflor, Floran,...

Zahrádkář Jerome