Zahrádkář Jerome

MENU



Pěstování brambor pod posekanou trávou. (26.5.2016)

hrach

Pokryto asi 20cm vrstvou trávy, znovu zalito.

hrach

Zalito, začínám pokrývat trávou.

hrach

Položen kartón, vysazeny brambory.

hrach

Kompost na posekaném trávníku.

Před dvěma týdny nás přijelo navštívit kamarád Stýblo a s očima navrch hlavy nám se vzrušením líčilo, jak si zasadilo brambory a zasypalo je travou. Teď už jen občas trávu přisypá a bude mít po čase brambory bez práce. Docela mne tím zaskočilo. Zaskočilo, protože předběhlo. Chtěl jsem brambory tímto způsobem zasadit už dávno, před lety, ale zůstalo jen u řečí. Na jůtůbku a nejen tam jsou totiž videa, kde pěstitelé dokazují, že to jde - pokrývají vysazené brambory hlavně senem, slámou a někdy pod to ještě pokládají kartón. Bude možno použít i čerstvě posekanou trávu?

Pocit zahanbení Stýblem u mne přetrvával vícero dní a vyústil v rozhodnutí kamaráda následovat. Týden po Stýblově návštěvě jsem posekal vyměřený pruh trávníku tak, aby se na něj vešlo 16 brambor. Trávník jsem nejprve pokryl kompostem, aby brambory netrpěly podvýživou. Osm brambor jsem pokryl kartónem, aby ukáznil plevel a osm nechal bez kartónu. Do kartónu jsem udělal v místě uložení brambor otvory, aby růstu brambor nekladl odpor. To rozdělení na kartónovou a bezkartónovou zónu mému pokusu dodalo výrazný vědecký náboj, vsadím se, že něco takového Stýblo nenapadlo. Ale jedině tak zjistím, jestli kartón dává nějaký viditelný smysl.

Kartónovou i bezkartónovou část vědeckovýzkumné plochy s vysazenými naklíčenými bramborami ze sklepa jsem pokryl asi dvaceticentimetrovou vrstvou čerstvě nasekané trávy. Zaléval jsem jak před pokrytím, tak po pokrytí travou.

Jak jsem zvědav, co se bude dít dál! Předpoklad je, že brambory po dvou týdnech prorazí pomalu se sléhající vrstvu trávy a já začnu opatrně přihazovat další nově nasekanou. Asi to vše vypadá komicky, ale dlouho mi zkrátka vrtá hlavou, jestli lze tímto jednoduchým způsobem brambory pěstovat - většinou má totiž člověk posekané trávy dostatek a je škoda ji nevyužít. Zkompostovat se dá i poté, co se využije na brambory. O dalším vývoji vás, milí zahrádkáři, budu informovat. A to i v případě, že můj "vědecký" pokus nedopadne dle mých představ!




Zahrádkář Hrouda na květen... (15.5.2016)


Mírná zima většinou prospěje kdejakým breberkám a potvorám, plzáka španělského nevyjímaje. Hrouda si s ním umí poradit docela dobře - v místech, kde jich bývá vícero, klade na trávník kolem záhonů stará prkna. Pod ně se plzáci rádi přes den schovávají. Ráno prkna otočí a plzáky posbírá. Ale kam s nimi?



15. ročník instruktáže a soutěže v řezu ovocných stromů v Praze - Tróji (12.4.2016)


troja 2016

Duben - doba vhodná k řezu slivoní.
(8.4.2016)

troja 2016

Instruktáž vedl doc. Josef Sus.
(8.4.2016)

Dlouho jsem se těšil na pátek 8. dubna 2016. Ten den se totiž konal 15. ročník instruktáže a soutěže v řezu ovocných stromů „O ZLATÉ NŮŽKY BAHCO“, tentokrát v Demonstrační a výzkumné stanici Troja – Podhoří (tedy pracovišti katedry zahradnictví na České zemědělské univerzitě v Praze).

Tentokrát šlo o instruktáž a soutěž v řezu slivoní, což jsem uvítal s radostí. Tušil jsem, že den bude ve znamení omezeně aktivních čípků a rozhodně tím nemyslím několik desítek zájemců o akci v budově výzkumné stanice v Tróji.

Mám na mysli takzvaný Zahnův řez na omezeně aktivní čípek. Ten moderní ovocnář již dlouhá léta používá při řezu peckovin, neb mu na srdci leží zdravotní stav ovocnin. Jednoduše - čípek se nařeže tehdy, pokud je zvolená pokračující větev příliš tenká. Když se to neudělá, zaděláme stromu na zdravotní problémy v budoucnu. Nechtěnou větev mohu odříznout zcela jen tehdy, pokud má tloušťku poloviční než pokračující větev nebo je ještě tenčí. Trochu jsem zjednodušil, ale snad nijak podstatně, to abych vyděsil méně lidí.

troja 2016

Několik oslabených čípků.
(8.4.2016)

troja 2016

Oslabeně aktivní čípek (Zahnův řez).
(8.4.2016)

Dlouhé řady slivoní, jarem již probuzené k životu, některé dokonce kvetoucí, byly připraveny k řezu v takřka ideální době. Doc. Josef Sus, který je nejen mistrem nůžek, ale i mistrem slova, přichystal zájemcům o řez slivoní skutečné žně informací a dovedností v této oblasti. Ve výškových pracích mu pomáhal Lukáš Zíka, mladý, nadějný ovocnář.

Řez slivoní se liší od řezu jádrovin, mimo jiné i tím, že neobrůstají krátké ponechané čípky (a proto se neponechávají) a velké rány se hůře hojí - a proto se větve, se kterými se počítá na více let řežou Zahnovým řezem. Omezeně aktivní čípek znamená, že se na ponechaném čípku (dlouhém, až desítky cm) ponechá drobný obrost. Čípek potom nezaschne (což by postihlo čípek bez obrostu), ale živoří a vůči ponechané větvi slábne. A až po roce či více letech zeslábne tak, že má průměr poloviční než pokračující větev - a tehdy se teprve odřízne.

Tedy - řeknu vám, tolik čípků jsem ještě neviděl - ale o tom to je. Vidět, jak správně ořezaná slivoň vypadá, vidět, jak jsou čípky veliké, jak velký obrost na nich ponechat. A nejen to. Všímal jsem si i čípků, které byly nařezány loni či ještě dříve a letos se mohly odříznout. A představoval jsem si, jak se bude vyvíjet čípek, nařezaný letos. Může se totiž stát, že čípek začne silně obrůstat dlouhými výhony a pak nelze mluvit o nějaké omezené aktivitě. V tom případě se to řeší tak, že třeba hned v červnu se takové nechtěné výhony vyškubnou (skutečně, bývá to kupodivu vůči dřevu šetrnější než přesné odstřižení) a ponechá se jen drobný obrost, jak to má být. Pokud vše dobře dopadne, zveřejním i video z instruktáže, ale bude to nějakou dobu trvat, počítám tak měsíc.

troja 2016

Slivoň po řezu (Elena).
(8.4.2016)

troja 2016

Slivoň před řezem (Elena).
(8.4.2016)

troja 2016

Zleva: Doc.J.Sus, J.Frič, J.Velíšek, J.Vačkář
(8.4.2016)

Po skvělém guláši následovala soutěž v řezu. Každému soutěžícímu připadly 2 stromy a čas 10 minut na řez. Soutěžil jsem v kategorii "Profesionálové" a obsadil 2. místo. První byl ing. Josef Vačkář (vyhrál zlaté nůžky), třetí Jan Velíšek. Ovšem nádherné ceny od firmy Motor Mělník (nůžky a pily) obdrželi od pana Váni i vítězi dalších dvou kategorií - "Ženy" a "Studenti a amatéři".

Ani zima nezkazila báječný pocit z krásného dne. Díky za něj.


Zahrádkář Hrouda na duben... (1.4.2016)


Zástupy zahrádkářů stojí před letitou záhadou... říká se celerit nebo cererit?...Nebo jak to vlastně je? Již před lety jsem název onoho vícesložkového hnojiva zadal do internetového vyhledávače a výsledkem jsem byl zaskočen a pobaven zároveň. Celerit a cererit - bylo to ve výsledcích asi tak půl na půl! Může se pak nebohému Hroudovi někdo divit!?



Jak je to s těmi malinami? (20.3.2016)

hrach

A je pryč - až k prvnímu pěknému pupenu. Rozvětví a zarodí ještě v létě.

hrach

Odplozený vršek remontantní maliny. Březen 2016.

Před pár dny se mě kamarád Stýblo ptalo, "jak je to s těmi malinami", koupilo si prý nové, co prý plodí dvakrát, jednou v létě, pak ještě na podzim a jestli bych mu to mohl nějak lidsky vysvětlit a poradit, jak je řezat, protože maliny se mají také řezat, jak slyšelo. Tak, aby to on, člověk, pochopilo...

Stýblo, to máš tak - jsou dva druhy malin. Jednou plodící, ty v jednom roce vyrostou a až ve druhém přinášejí v létě plody. Po sklizni ty odplozené uřízneš u země. Poznáš je dobře, jsou takové tmavší, prosychající. Ale ty nové, mladé, svěže zelené, co mezitím v tom druhém roce vyrostly, budou plodit až za rok, ty se nechají!

A pak jsou ještě dvakrát plodící maliny - remontantní. A teď dávej, Stýblo, pozor, protože ty sis koupilo. Ty v prvním roce vyrostou a na podzim přinesou bohatou úrodu. Ale mohou se nechat, na jaře jenom odřízneš jejich uschlé vršky (odkud jsi loni sklízelo) až k prvnímu pěknému pupenu. A tyto maliny budou žít i v druhém roce, rozvětví se a ještě trochu zarodí v létě toho druhého roku. A pak je teprve odřízneš u země. Jistěže v tom druhém roce vyrostou i nějaké nové výhony - to jsou zas ty, co dají bohatou úrodu, ale až na podzim. A tvoje manželka Marcelka tě pochválí v létě i na podzim a synek Táda bude křičet, že jsi ten nejlepší tatínek!

Stýblu děkuji, vlastně mi připomnělo, že jsem na moje remontantní maliny letos na jaře zapomněl. Napravil jsem to a šel do té děsné zimy venku vršky ustříhat a přitom cvaknout foťákem, jak maliny vypadají před a po řezu. Fotky nic moc, ale když mně už se do té zimy znova jít fotit nechce... Kliknutím obrázky zvětšíte.



Zahrádkář Hrouda na březen... (1.3.2016)


Hroudo, Hroudo, cos to zas té nebohé Božence vyvedl! Tak se těšila na ples a najednou je celá splihlá. A já měl jen plnou hlavu toho, jak musím stříknout Sulkou hrušeň proti roztoči vlnovníkovi. No jo - ale Hroudova příhoda mi připomněla, že se blíží doba postřiku proti kadeřavosti broskvoní! V lednu, když bylo teplo, jsem na to zapomněl. Ale nevadí, první postřik v březnu, až bude tepleji, bude v pořádku - tedy Kuprikolem, na druhý postřik někdy v dubnu Syllitem je ještě dost času.



Začínám řezat. Nejdřív staré stromy. (28.2.2016)

hrach

Starý strom jsem přerouboval před dvaceti a později ještě jednou před devíti lety.

Goldstar je neskutečně dobré jabko, pochopitelně, pokud vyroste za dobrých podmínek. Před devíti lety jsem jím přerouboval vršek velkého vysokokmene, na němž jsem měl do té doby Rubín (na něj přeroubováno před 20 lety). Na několika spodních větvích jsem Rubín nechal, na jiných mám Orion (v mých podmínkách ale není moc dobrý, dám ho pryč), Rubinolu (ta je dobrá), letní Julii (je fajn, hlavně brzo, koncem července) a nechal jsem i větev původního Panenského. Strom jsem tehdy při přeroubování hodně zmladil a je vitální dodnes, loni dal pět beden pěkných jablek.

Řezat začínám staré stromy ještě dříve, než začne proudit míza, aby nepřišla nazmar v odstřižených větvích. Staré stromy totiž potřebují v růstu většinou podpořit. Což zpravidla neplatí u stromů mladších, zejména, pokud rostou příliš bujně. Mladší stromek potom bují, bují, produkuje dřevo a nasazovat květy se mu moc nechce. Takový řežu později, třeba až v dubnu. Pozdější řez takový stromek totiž oslabí, vyděsí a on se začne o sebe bát a začne tvořit květní pupeny, aby se rozmnožil. A mám ho, kde jsem chtěl...

Nově narostlé přeroubované větve se během let ohnuly dolů (pomáhám jim v tom řezem a vyvazováním). Kdybych je nechal růst vzhůru, vršky stromu by se jen těžko ošetřovaly a sklízely. Možná bude někdo překvapen, jak málo větví jsem v koruně nechal. Ale má to své důvody. Strom nasadil dost květných pupenů, takže bylo nutno je proředit (nestojím o ohromný počet malých nedobrých jablek, raději méně, ale kvalitních - a to ještě budu po červnovém propadu probírat). Řidší koruna znamená horší podmínky pro choroby a škůdce. A může do ní lépe slunce a to mají jabka ráda. Kliknutím obrázek zvětšíte.




Zahrádkář Hrouda na únor... (23.2.2016)




Chroupu jabka... a zahrádkář Hrouda na leden. (29.1.2016)

hrach

Sloupcovitá odrůda Goldlane v lednu.

V lednu si vychutnávám zimní odrůdy jablek. Letos poprvé jsem měl víc plodů od sloupcových jabloní a nejlépe z těch, co mám, mi chutnala zcela určitě placatá žlutá Goldlane. A to tak, že ji dokonce úmyslně vyhledávám v tašce, kterou přinesu ze sklepa (na rozdíl od jiných, které spíš nenápadně přehlížím). Chutná i Slendera. Víc jsem očekával od Red Spring, Mooonlight a od odrůdy Rondo. Což ovšem neznamená, že v jiných pěstitelských podmínkách by to nemohlo být opačně! Moje sloupáče rostou ve 480 mnm. na M26. Pro hnidopichy - beru v úvahu i rozdílné doby zralosti odrůd, degustuji si je všechny průběžně již od podzimu. Co se týče nesloupcových odrůd, mým favoritem je teď v lednu vynikající odrůda Admirál (jsem až zaskočen chutí i konzistencí, senzace!) a jako již řadu let předtím nenápadná Luna ("rezistentní Golden" - chutná podobně i vypadá) a Goldstar. Rád zakousnu i Topaz či Sirius.
Na leden přináším první příhodu zahrádkáře Hroudy. I když jsem ji kreslil již asi před půldruhým rokem, nepoučil jsem se a zase se mi letos něco podobného přihodilo. Neuvěřitelné... Kliknutím obrázky zvětšíte.



Sloupcovité jabloně po dvou letech od výsadby. Nečekaně dobrá úroda. (27.10.2015)

hrach

Bez probírky plůdků v červnu se urodí spousta malých jablek nevalné chuti a kvality

hrach

Červená Slendera, žluté Goldlane.

hrach

Slendera

hrach

Goldlane

O sloupcovitých jabloních jsem již psal zde. Vysadil jsem je v dubnu roku 2013, po roce se urodilo několik prvních jablek. Skutečně, co se týče chuti, nebylo jim co vytknout. Letos překvapily navíc svou úrodností a kvalitou plodů, jak vidíte na třech obrázcích. Odrůda Slendera dala téměř 5 kg plodů, Goldlane asi 3 kg z jednoho stromku. Pokud si zakousnu čerstvě utržené jablko, není chuť nijak oslnivá. To na Rubinole, Rajce či Rozele si pochutnám víc a rovnou ze stromu. Ale pokud u Slendery či Goldlane počkáme pár týdnů na konzumní zralost, budeme překvapeni, jak jsem zjistil loni, velmi dobrou chutí.

Sloupcovitým jablůňkám jsem ovšem udělal v červnu důkladnou probírku plůdků, bez ní by to dopadlo asi jako na čtvrtém obrázku - mnoho plodů, ale malých, celkem vzato na nic. Stromky mám na podnožích M26, jsou hnojené na podzim a mulčované trávou po celý rok. A během suchého léta pravidelně zalévané. Předpokládám, že bez této péče by jablka nebyla tak pěkná.

Na konci srpna jsem se byl podívat na výzkumném pozemku ČZU v Tróji a dověděl se nové poznatky o řezu sloupcovitých jabloní, zapracuji je do kompletního popisu o řezu sloupcovitých jabloní zde. Ve stručnosti - postranní výhony, pokud jsou krátké (10 - 12 cm), necháváme bez zakrácení. V případě délky kolem 20 cm přírůstek seřízneme na patku jednoletého dřeva. Docela mne překvapilo, že sloupcovité jabloně hodlají v Tróji nechat narůst až na výšku 3,5 m - kvůli větší úrodě. Nevýhodou sloupcovitých jabloní zůstává potřeba jejich vyvázání k opoře, i když mi povídali již dva lidé, že je pěstují na podnoži M26 bez opory a prý úspěšně. Jenže pak přijde voda nebo velký vítr a stromek zatížený úrodou se může vyvrátit nebo polámat.

Sloupcovité jabloně táhnou vítězně světem (trochu jsem to předloni čekal, proto jsem si je také vysadil. Ale že tolik vítězně...to jsem nečekal). Každý, kdo je u mě na zahradě viděl, je chce. Kamarád Karel je chodil okukovat už loni a letos nevydržel - a tři v nedalekém zahradnictví koupil. Sonet, Red Spring a Moonlight, vše na M26. Dobře udělal. "Nic jinýho nechci," pořád opakoval a fotil si přitom mé úrodou obtěžkané stromky.



Další články:


Probírka jablek je dobrá věc (15.6.2015)

Hrách a klacky (9.6.2015)

Instruktáž řezu broskvoní spojená se soutěží v řezu v Mělníku (14. ročník) (16.4.2015)

Fóliovník se rozmnožil... (19.3.2015)

Mráz a kroupy, to je hloupý... (8.10.2014)

Kdy meruňky zmrznou? (24.4.2014)

Instruktáž řezu ovocných stromů spojená se soutěží v řezu v Mělníku (13. ročník) (26.3.2014)

Sloupcovité jabloně - ano či ne? (1.2.2014)

Rubín v čase předvánočním (10.12.2013)

Zlý roztoč vlnovník hrušňový (22.10.2013)

Instruktáž řezu broskvoní spojená se soutěží v řezu stromů v Mělníku (5.4.2013)

Fóliovník z plastových trubek - zhodnocení experimentu po první sezóně (10.2.2013)

Sklízím...aneb několik typů do trochu vyšších poloh (17.10.2012)

U táty na zahradě - zmlazené staré jabloně (7.3.2012)

Co s tím angreštem...? Hnědé padlí (dříve se mu říkalo americké) nezastavitelně řádí. (20.2.2012)





Zahrádkář Hrouda

Co pěstovat a jak

Odkazy

Návštěvní kniha



Hosting Blueboard.cz

Netvrdím, že všechny informace na těchto stránkách jsou dokonalé a použitelné pro každého. Vycházejí vesměs z mých zkušeností, které jsem nabyl v zahrádkářsky průměrném nebo spíše drsnějším klimatu od 300 - 480 m.n.m. Někdy se úmyslně snažím zjednodušovat z důvodu "stravitelnosti". Ale cokoli jsem napsal, vždy jsem myslel dobře...

Na titulní straně uvádím upozornění na podstatné novinky (jako je zcela nová stránka nebo podstatné rozšíření strany stávající). Na jednotlivých stránkách mimo titulní je v nadpisu uvedeno datum jakékoli poslední úpravy. Množství kapitol se postupně rozrůstá, tak jak stíhám psát další a další. Kompletní přehled základních témat budu tvořit ještě nejméně jeden rok, je toho moc a času málo...