Zahrádkář Jerome

MENU



Sklizeň brambor pěstovaných v trávě (17.9.2016)


hrach

Celý záhonek

hrach

Místo nejlepší úrody

V květnu jsem zahájil experiment "Pěstování brambor pod posekanou trávou." Obšírně jsem o něm informoval na této stránce (viz níže). Včera jsem sklidil, co vyrostlo a je čas, abych shrnul, co jsem vyzkoumal (abych to za pár let nezapomněl a nezačal s tím zas).

Nejdříve připomínka - pod senem není problém brambory pěstovat, to je ukázáno i na několika videích, snadno dohledatelných na internetu. Ovšem s čerstvě posekanou travou, což bylo náplní experimentu, je trochu potíž. Vypěstovat pod ní brambory také lze a věřím, že v ideálním případě lze dosáhnout i obdobné úrody, jako při běžném pěstování v půdě.

Zjistil jsem však, že se zasazené brambory nesmí přikrýt příliš silnou vrstvou posekané trávy (dal jsem 20 cm a to bylo moc). Tráva potom fermentuje jako na kompostu a brání růstu brambory pod ní (spálí konce klíčků). Z šestnácti zasazených brambor vyrostly hned od začátku z tohoto důvodu jen tři. Později - v červnu, červenci jsem stojící brambory zbavil dusivé přikrývky, některé vyměnil či dosadil navíc a přkrýval postupně po každém sekání trávy jen asi 5 cm vrstvou trávy. Ta již prorůstání brambor nevadila, ale je to poněkud pracná činnost.

Pozdě vyrostlé brambory daly jen malou úrodu. Tři brambory, ty co vyrostly již na jaře, daly úrodu slušnou. Brambory však byly poměrně bizardních tvarů a jejich loupání bude dalším netradičním zážitkem.

Kamarád Stýblo ovšem dopadlo o něco lépe a chce v tomto způsobu pěstování pokračovat i napřesrok. Přihazovalo totiž trávu v oněch výše zmíněných tenčích vrstvách průběžně. Fakt, že mělo vysazené brambory pod kartónem po celé ploše ale, dle mých zkušeností (měl jsem kartón s otvory pro brambory na půlce záhonku), nehraje viditelnou roli.

Příští rok dám brambory opět pokorně do země, bude to méně pracné a nebude třeba se tolik starat o závlahu.






Zahrádkář Hrouda na září... (5.9.2016)


Jeden čas pan Hrouda žil přípravou nejrůznějších výluhů z kopřiv, kostivalu, bršlice a kdovíčehovšehoještě. Nakládal byliny do velikého hrnce do vody na dva týdny a průběžně občas děsivou hmotu zamíchal. I v ten okamžik vybíhali sousedé z domů, větřili svými nosy a povykovali, že smrdí kanály, že bude pršet... Vše skončilo v okamžiku, kdy neopatrná Boženka drcla do hrnce a kapalina jí zatekla do boty. Fuj, to bylo křiku!



Jak se brzdí třešeň (17.8.2016)


hrach

Nahrazení terminálu

hrach

Třešeň s mezištěpováním - Trója - Podhoří 16.8.2016

V úterý 16. srpna 2016 proběhl na pracovišti Demonstrační a výzkumné stanice v Praze - Troji – Podhoří Den otevřených dveří. Když bylo tedy otevřeno, tak jsem také vstoupil a jako kdykoli jindy, nelitoval! Tam je totiž vždy na co koukat. Vždy jsem zaskočen místním mikroklimatem, které prý odpovídá středomoří. Je tam opravdu výrazně tepleji než třeba za kopcem v Suchdole, kde to dobře znám a mohu srovnávat.

Zaujalo mne mnoho věcí, o kterých šla řeč, ale ta o mezištěpování třešní stála skutečně za to. V posledních letech je veliká snaha o udržení nízkých korun, které by šly dobře ošetřovat i sklízet ze země (nebo z nízkého žebříku). Vtip je zejména v použití málo vzrůstné podnože. Mám odrůdu Rivan na podnoži Colt a koruna se skutečně dá ukáznit v rozumných rozměrech. Nicméně koruna, i když není velká, je dosti řídká a té úrody pak mnoho nebývá. A jsme u mezištěpování v Tróji. Na prvním obrázku je loni sázená třešeň (nejsem si jist odrůdou, asi Kordia - ale to je vedlejší). Je vidět, jak byla naočkovaná na podnoži Gizela 5, která roste velmi málo (asi 10 cm nad zemí), ale tím to neskončilo. Dalších asi 80 cm kmínku představuje další podnož (tvoří kmínek), tentokrát p-hl-a, která pochází z višně. Višeň tvoří hustší korunky, kratší vzdálenosti mezi pupeny a tedy více plodů. A v tom je ten vtip. Stromek je brzděný v růstu nadvakrát a přitom je vytvořena menší ale i hustší (úrodnější) korunka. Na té druhé podnoži, asi 90 cm nad zemí - v místě těsně pod prvním rozvětvením - byla naroubována anglickou kopulací (také ji velmi často u peckovin používám) odrůda třešně.

Na druhém obrázku je hezky vidět, jak se dá nahradit terminál - třeba když nám omrzne, uschne, nebo ho něco ukousne. Prostě se k čípku, který ponecháme z původního terminálu, vyváže vhodný postranní výhon. Je v tom vlastně také zakuklený Zahnův řez. A tento čípek se později, nejspíš za rok, odřízne. To už ten nový terminálek bude vědět, kam růst...

Budu ty třešinky v Tróji sledovat se zájmem do budoucna dál, tedy pokud mne tam budou dál tak vlídně pouštět.




Zahrádkář Hrouda na srpen... (2.8.2016)


Jojo, očkování na spící očko je žůžo věc, dobře se chytá, když se dělá ve správný čas - když je míza. Hrouda očkuje nejčastěji koncem července na druhou mízu - ta první je totiž už na jaře. A že míza opravdu je, se pozná podle toho, že jde kůra snadno odchlípnout od dřeva. Paní Nováková je z gruntu hodná ženská a to, že je pan Hrouda šikovný, myslela doopravdy. A s tou chřipkou si určitě dělala legraci.



Zahrádkář Hrouda na červenec... (13.7.2016)


Těch škůdců je tolik...a jako by to nestačilo, ještě ten vlnovník hrušňový. Hroudo, Hroudu, internet je skvělá věc, ale vybírej opatrně, aby tě to nesežehlo! Ale kdybys vybral správného Typhlodroma, byla by to dobrá volba. Já stříkal proti vlnovníkovi hrušně již v březnu Sulkou, a jak to zabralo. Na jeden stromeček jsem ale tehdy zapomněl a zakrátko po olistění už se "vlnil". To se potom člověk může spolehnout na akaricidy, já použil dvakrát Nissorun.

S Hroudou to nesouvisí, ale upozorňuji na vyhodnocení bramborového pokusu na konci článku o bramborách pěstovaných pod posekanou travou - viz níže.



Hydroponie - také možnost, jak pěstovat zeleninu (30.6.2016)


hrach

hrach

hrach

Před nedávnem jsem dostal zajímavý email od Markéty Stránské z webu s e-shopem, který se věnuje hydroponii - pěstování rostlin bez půdy pomocí živných roztoků. Je to pozoruhodné téma, neb jak stálo v emailu, díky hydroponii lze pěstovat zeleninu třeba i na balkóně či lodžii a kdovíkde ještě. Pozemek k zahradničení pak není nutnou podmínkou a člověk nemá tolik starostí s chorobami či škůdci. Výbava a hnojiva jsou sice dražší než při klasickém pěstování, ale myslím, že hydroponie si fanoušky nacházela a nacházet bude. Nakonec, když jsem byl klukem, hydroponií jsem se zabýval také a byla to zábava. Mluvil jsem o tomto tématu i s Martinem Makalem a on má též nějaké zkušenosti - říkal, že měl problém s přehříváním "květináčů", musel je obalovat izolací.
Markéta Stránská mi poslala i návod jak správně začít s hydroponií. Návod i kontakt na web rád uveřejňuji, předpokládám, že by hydroponie nějakému nadšenci mohla udělat radost. Třeba ji udělá i Hroudovi.




Zahrádkář Hrouda na červen... (5.6.2016)


Nejdříve dozrávají srdcovky - začátkem června. A srdcovkám patří celý červen. Ale po nich, v červenci, nastupují chrupky, člověku se sbíhají sliny při tom pomyšlení, ale Boženka chrupku nechtěla, protože bývají červivé. A tak má pan Hrouda srdcovku Kaštánku, ta je také dobrá. Ale strom je veliký, musel si vzít veliký žebřík a veliký košík - a s velikým odhodláním vyrazil vzhůru do koruny!



Řez jabloně nadvakrát. (29.5.2016)

hrach

Po řezu (drhý pohled).

hrach

Před řezem (druhý pohled).

hrach

Po řezu (první pohled).

hrach

Před řezem (první pohled).

V březnu se na mou zahrádku přijel podívat mistr řezu Martin Makal, nositel zlatých nůžek. Ukazoval jsem mu i jabloň Rozelu na podnoži M26, která roste mnohem bujněji v horní partii než v dolní (tedy více, než je v kraji zvykem). Chtěl jsem ji řezat až později, někdy v dubnu, abych ji v růstu oslabil. Ale Martin mi povídal, že se setkal se zajímavým přístupem k této jabloní výstřednosti. Někteří sadaři (už jsem zapomněl, odkud a jak se jmenují) řežou strom v tomto případě nadvakrát - spodní partie dříve - třeba v březnu, a silně rostoucí vršek o dost později, až po odkvětu. Jak Martin řekl, tak jsem udělal. Vršek jsem ostříhal až minulý týden, 22.5. Tedy po odkvětu.

Na obrázcích vidíte stav před řezem a stav po řezu a vyvázání jednoho výhonu. Protože jen jedna dvojice obrázků by mohla být z důvody nízké plasticity záběru zavádějící, tu samou situaci můžete vidět ještě na další dvojici záběrů z odlišné pozice. Jsem zvědav, zda bude vršek vůči přírůstkům v dolní části stromu opravdu viditelně potlačen. Logiku tento zákrok určitě má.



Pěstování brambor pod posekanou trávou. (26.5.2016)

hrach

Pokryto asi 20cm vrstvou trávy, znovu zalito.

hrach

Zalito, začínám pokrývat trávou.

hrach

Položen kartón, vysazeny brambory.

hrach

Kompost na posekaném trávníku.

Před dvěma týdny nás přijelo navštívit kamarád Stýblo a s očima navrch hlavy nám se vzrušením líčilo, jak si zasadilo brambory a zasypalo je travou. Teď už jen občas trávu přisypá a bude mít po čase brambory bez práce. Docela mne tím zaskočilo. Zaskočilo, protože předběhlo. Chtěl jsem brambory tímto způsobem zasadit už dávno, před lety, ale zůstalo jen u řečí. Na jůtůbku a nejen tam jsou totiž videa, kde pěstitelé dokazují, že to jde - pokrývají vysazené brambory hlavně senem, slámou a někdy pod to ještě pokládají kartón. Bude možno použít i čerstvě posekanou trávu?

Pocit zahanbení Stýblem u mne přetrvával vícero dní a vyústil v rozhodnutí kamaráda následovat. Týden po Stýblově návštěvě jsem posekal vyměřený pruh trávníku tak, aby se na něj vešlo 16 brambor. Trávník jsem nejprve pokryl kompostem, aby brambory netrpěly podvýživou. Osm brambor jsem pokryl kartónem, aby ukáznil plevel a osm nechal bez kartónu. Do kartónu jsem udělal v místě uložení brambor otvory, aby růstu brambor nekladl odpor. To rozdělení na kartónovou a bezkartónovou zónu mému pokusu dodalo výrazný vědecký náboj, vsadím se, že něco takového Stýblo nenapadlo. Ale jedině tak zjistím, jestli kartón dává nějaký viditelný smysl.

Kartónovou i bezkartónovou část vědeckovýzkumné plochy s vysazenými naklíčenými bramborami ze sklepa jsem pokryl asi dvaceticentimetrovou vrstvou čerstvě nasekané trávy. Zaléval jsem jak před pokrytím, tak po pokrytí travou.

Jak jsem zvědav, co se bude dít dál! Předpoklad je, že brambory po dvou týdnech prorazí pomalu se sléhající vrstvu trávy a já začnu opatrně přihazovat další nově nasekanou. Asi to vše vypadá komicky, ale dlouho mi zkrátka vrtá hlavou, jestli lze tímto jednoduchým způsobem brambory pěstovat - většinou má totiž člověk posekané trávy dostatek a je škoda ji nevyužít. Zkompostovat se dá i poté, co se využije na brambory. O dalším vývoji vás, milí zahrádkáři, budu informovat. A to i v případě, že můj "vědecký" pokus nedopadne dle mých představ!

29.5. Poznámka po jednom týdnu od výsadby: Dnes byl na bramborovém záhonku klid. Tráva se výrazně seschla, tloušťka vrstvy pod 10 cm. Obava kamaráda Luboše, že tlející tráva budě "topit", jako na kompostu a poškodí zasazené hlízy, se naštěstí nepotvrdila, pod vrstvou je chlad. Po prorůstání brambor na povrch ani stopy, ale na to je příliš brzy. Včera se zastavilo i Stýblo, aby mne odvezlo na oslavu narozenin Trhačovy manželky Dáji. Ukázal jsem mu bramborový záhonek a z něj vypadlo, že ono dalo pod trávu také kartón, ale brambory položilo na něj, aniž by do něj udělalo otvory. Prý ať si brambory poradí. Takže máme další způsob výsadby (již třetí), který bude zajímavé sledovat...

5.6. Poznámka po dvou týdnech od výsadby: Na bramborovém záhonku podezřelý klid. Zatím nic nevylezlo, ale ani jsem to nečekal, stále je brzy. Nevydržel jsem a odhrabal seschlou trávu nad třemi bramborami. Tvářily se přátelsky. Všechny jsou v pořádku, pustily kořínky. Trávu jsem zpět nastlal, od jedné brambory vyhnal početnou drzou skupinu mravenců i s kuklami. Neuvěřitelně vzrušující pokus.

13.6. Poznámka po třech týdnech od výsadby: Pořád nic. Tráva se slehla tak, že jeden brambor byl trochu vidět. Záhonek jsem z toho důvodu pohodil několika centimetry čerstvě nasekané trávy.

20.6. Poznámka po čtyřech týdnech od výsadby: Vyrostla první brambora!

27.6. Poznámka po pěti týdnech od výsadby: Další brambory nerostou. Stýblovi jich vyrostla asi polovina. Vyhrabal jsem několik spících brambor a hle - většinou se namnožily...místo jedné jich pod trávou bylo víc (malých - kolem 2cm)...prostě přirostly k té jedné zasazené. U jiných nevyrostlých brambor byly uhnilé vršky klíčků, z čehož usuzuji, že počáteční 20 cm vrstva trávy byla příliš vysoká. Příště bych dal poloviční a další přihazoval až naroste nať. Všechny nevyrostlé brambory jsem obnažil tak, aby jejich vršek tráva nepokrývala.

30.6. Poznámka: Obnažené brambory rychle pouštějí klíčky a rostou.

hrach

Vítězná brambora.

hrach

Pochmurný pohled...

13.7. Závěr: Pokus neskončil úspěchem. Uspokojivě vyrostla jen 1 brambora (ta z těch, co nebyly připokryty kartónem), ostatní sice začaly růst, ale víceméně stagnují. Stýblovi vyrostla zdárně asi polovina vysazených brambor (pokryl půdu pod bramborami kartónem, ale přihazoval méně trávy častěji). Sázel je ale asi o 1 - 2 týdny dříve. Podstatná bude patrně výška nastlané posekané trávy - měla by být nižší (5 - 10 cm???) a postupně zvyšovaná - vždy, když se seká tráva (po 5 cm???). Sklizeň z mé jedné úžasné brambory ovšem ještě později nafotím a přidám sem na konec článku. Jako bonbónek.
Do návštěvní knihy mi napsal Vlastimil velice pohoruhodný příspěvek:" Já podobný pokus dělal již před léty a to velice úspěšně. Položil jsem několik brambor pouze na trávník vedle skleníku a přihazoval posečenou trávu, kterou jsem vždy zatížil trochou hlíny, aby vítr trávu neodfoukal. Výsledek byl překvapivý. Při sklizni jsem vyhrabal veliké brambory a navíc naprosto čisté, jako by v půdě vůbec nebyly..."
Tak to rozhodně stojí za pozornost. Vtip je v tom zatížení trochou půdy. Patrně. Měl bych se držet jabloní, ale příští rok jdu do brambor znovu, vysadím je dřív, budu přihazovat méně silné vrstvy trávy a zkusím i Vlastimilovu metodu. Nakonec, je to celé docela bžunda... Ale tak nevědecky by se bramborový vědec vyjadřovat neměl, hrome.



Zahrádkář Hrouda na květen... (15.5.2016)


Mírná zima většinou prospěje kdejakým breberkám a potvorám, plzáka španělského nevyjímaje. Hrouda si s ním umí poradit docela dobře - v místech, kde jich bývá vícero, klade na trávník kolem záhonů stará prkna. Pod ně se plzáci rádi přes den schovávají. Ráno prkna otočí a plzáky posbírá. Ale kam s nimi?




15. ročník instruktáže a soutěže v řezu ovocných stromů v Praze - Tróji (12.4.2016)


troja 2016

Duben - doba vhodná k řezu slivoní.
(8.4.2016)

troja 2016

Instruktáž vedl doc. Josef Sus.
(8.4.2016)

Dlouho jsem se těšil na pátek 8. dubna 2016. Ten den se totiž konal 15. ročník instruktáže a soutěže v řezu ovocných stromů „O ZLATÉ NŮŽKY BAHCO“, tentokrát v Demonstrační a výzkumné stanici Troja – Podhoří (tedy pracovišti katedry zahradnictví na České zemědělské univerzitě v Praze).

Tentokrát šlo o instruktáž a soutěž v řezu slivoní, což jsem uvítal s radostí. Tušil jsem, že den bude ve znamení omezeně aktivních čípků a rozhodně tím nemyslím několik desítek zájemců o akci v budově výzkumné stanice v Tróji.

Mám na mysli takzvaný Zahnův řez na omezeně aktivní čípek. Ten moderní ovocnář již dlouhá léta používá při řezu peckovin, neb mu na srdci leží zdravotní stav ovocnin. Jednoduše - čípek se nařeže tehdy, pokud je zvolená pokračující větev příliš tenká. Když se to neudělá, zaděláme stromu na zdravotní problémy v budoucnu. Nechtěnou větev mohu odříznout zcela jen tehdy, pokud má tloušťku poloviční než pokračující větev nebo je ještě tenčí. Trochu jsem zjednodušil, ale snad nijak podstatně, to abych vyděsil méně lidí.

troja 2016

Několik oslabených čípků.
(8.4.2016)

troja 2016

Oslabeně aktivní čípek (Zahnův řez).
(8.4.2016)

Dlouhé řady slivoní, jarem již probuzené k životu, některé dokonce kvetoucí, byly připraveny k řezu v takřka ideální době. Doc. Josef Sus, který je nejen mistrem nůžek, ale i mistrem slova, přichystal zájemcům o řez slivoní skutečné žně informací a dovedností v této oblasti. Ve výškových pracích mu pomáhal Lukáš Zíka, mladý, nadějný ovocnář.

Řez slivoní se liší od řezu jádrovin, mimo jiné i tím, že neobrůstají krátké ponechané čípky (a proto se neponechávají) a velké rány se hůře hojí - a proto se větve, se kterými se počítá na více let řežou Zahnovým řezem. Omezeně aktivní čípek znamená, že se na ponechaném čípku (dlouhém, až desítky cm) ponechá drobný obrost. Čípek potom nezaschne (což by postihlo čípek bez obrostu), ale živoří a vůči ponechané větvi slábne. A až po roce či více letech zeslábne tak, že má průměr poloviční než pokračující větev - a tehdy se teprve odřízne.

Tedy - řeknu vám, tolik čípků jsem ještě neviděl - ale o tom to je. Vidět, jak správně ořezaná slivoň vypadá, vidět, jak jsou čípky veliké, jak velký obrost na nich ponechat. A nejen to. Všímal jsem si i čípků, které byly nařezány loni či ještě dříve a letos se mohly odříznout. A představoval jsem si, jak se bude vyvíjet čípek, nařezaný letos. Může se totiž stát, že čípek začne silně obrůstat dlouhými výhony a pak nelze mluvit o nějaké omezené aktivitě. V tom případě se to řeší tak, že třeba hned v červnu se takové nechtěné výhony vyškubnou (skutečně, bývá to kupodivu vůči dřevu šetrnější než přesné odstřižení) a ponechá se jen drobný obrost, jak to má být. Pokud vše dobře dopadne, zveřejním i video z instruktáže, ale bude to nějakou dobu trvat, počítám tak měsíc.

troja 2016

Slivoň po řezu (Elena).
(8.4.2016)

troja 2016

Slivoň před řezem (Elena).
(8.4.2016)

troja 2016

Zleva: Doc.J.Sus, J.Frič, J.Velíšek, J.Vačkář
(8.4.2016)

Po skvělém guláši následovala soutěž v řezu. Každému soutěžícímu připadly 2 stromy a čas 10 minut na řez. Soutěžil jsem v kategorii "Profesionálové" a obsadil 2. místo. První byl ing. Josef Vačkář (vyhrál zlaté nůžky), třetí Jan Velíšek. Ovšem nádherné ceny od firmy Motor Mělník (nůžky a pily) obdrželi od pana Váni i vítězi dalších dvou kategorií - "Ženy" a "Studenti a amatéři".

Ani zima nezkazila báječný pocit z krásného dne. Díky za něj.



Zahrádkář Hrouda na duben... (1.4.2016)


Zástupy zahrádkářů stojí před letitou záhadou... říká se celerit nebo cererit?...Nebo jak to vlastně je? Již před lety jsem název onoho vícesložkového hnojiva zadal do internetového vyhledávače a výsledkem jsem byl zaskočen a pobaven zároveň. Celerit a cererit - bylo to ve výsledcích asi tak půl na půl! Může se pak nebohému Hroudovi někdo divit!?



Jak je to s těmi malinami? (20.3.2016)

hrach

A je pryč - až k prvnímu pěknému pupenu. Rozvětví a zarodí ještě v létě.

hrach

Odplozený vršek remontantní maliny. Březen 2016.

Před pár dny se mě kamarád Stýblo ptalo, "jak je to s těmi malinami", koupilo si prý nové, co prý plodí dvakrát, jednou v létě, pak ještě na podzim a jestli bych mu to mohl nějak lidsky vysvětlit a poradit, jak je řezat, protože maliny se mají také řezat, jak slyšelo. Tak, aby to on, člověk, pochopilo...

Stýblo, to máš tak - jsou dva druhy malin. Jednou plodící, ty v jednom roce vyrostou a až ve druhém přinášejí v létě plody. Po sklizni ty odplozené uřízneš u země. Poznáš je dobře, jsou takové tmavší, prosychající. Ale ty nové, mladé, svěže zelené, co mezitím v tom druhém roce vyrostly, budou plodit až za rok, ty se nechají!

A pak jsou ještě dvakrát plodící maliny - remontantní. A teď dávej, Stýblo, pozor, protože ty sis koupilo. Ty v prvním roce vyrostou a na podzim přinesou bohatou úrodu. Ale mohou se nechat, na jaře jenom odřízneš jejich uschlé vršky (odkud jsi loni sklízelo) až k prvnímu pěknému pupenu. A tyto maliny budou žít i v druhém roce, rozvětví se a ještě trochu zarodí v létě toho druhého roku. A pak je teprve odřízneš u země. Jistěže v tom druhém roce vyrostou i nějaké nové výhony - to jsou zas ty, co dají bohatou úrodu, ale až na podzim. A tvoje manželka Marcelka tě pochválí v létě i na podzim a synek Táda bude křičet, že jsi ten nejlepší tatínek!

Stýblu děkuji, vlastně mi připomnělo, že jsem na moje remontantní maliny letos na jaře zapomněl. Napravil jsem to a šel do té děsné zimy venku vršky ustříhat a přitom cvaknout foťákem, jak maliny vypadají před a po řezu. Fotky nic moc, ale když mně už se do té zimy znova jít fotit nechce... Kliknutím obrázky zvětšíte.



Zahrádkář Hrouda na březen... (1.3.2016)


Hroudo, Hroudo, cos to zas té nebohé Božence vyvedl! Tak se těšila na ples a najednou je celá splihlá. A já měl jen plnou hlavu toho, jak musím stříknout Sulkou hrušeň proti roztoči vlnovníkovi. No jo - ale Hroudova příhoda mi připomněla, že se blíží doba postřiku proti kadeřavosti broskvoní! V lednu, když bylo teplo, jsem na to zapomněl. Ale nevadí, první postřik v březnu, až bude tepleji, bude v pořádku - tedy Kuprikolem, na druhý postřik někdy v dubnu Syllitem je ještě dost času.



Začínám řezat. Nejdřív staré stromy. (28.2.2016)

hrach

Starý strom jsem přerouboval před dvaceti a později ještě jednou před devíti lety.

Goldstar je neskutečně dobré jabko, pochopitelně, pokud vyroste za dobrých podmínek. Před devíti lety jsem jím přerouboval vršek velkého vysokokmene, na němž jsem měl do té doby Rubín (na něj přeroubováno před 20 lety). Na několika spodních větvích jsem Rubín nechal, na jiných mám Orion (v mých podmínkách ale není moc dobrý, dám ho pryč), Rubinolu (ta je dobrá), letní Julii (je fajn, hlavně brzo, koncem července) a nechal jsem i větev původního Panenského. Strom jsem tehdy při přeroubování hodně zmladil a je vitální dodnes, loni dal pět beden pěkných jablek.

Řezat začínám staré stromy ještě dříve, než začne proudit míza, aby nepřišla nazmar v odstřižených větvích. Staré stromy totiž potřebují v růstu většinou podpořit. Což zpravidla neplatí u stromů mladších, zejména, pokud rostou příliš bujně. Mladší stromek potom bují, bují, produkuje dřevo a nasazovat květy se mu moc nechce. Takový řežu později, třeba až v dubnu. Pozdější řez takový stromek totiž oslabí, vyděsí a on se začne o sebe bát a začne tvořit květní pupeny, aby se rozmnožil. A mám ho, kde jsem chtěl...

Nově narostlé přeroubované větve se během let ohnuly dolů (pomáhám jim v tom řezem a vyvazováním). Kdybych je nechal růst vzhůru, vršky stromu by se jen těžko ošetřovaly a sklízely. Možná bude někdo překvapen, jak málo větví jsem v koruně nechal. Ale má to své důvody. Strom nasadil dost květných pupenů, takže bylo nutno je proředit (nestojím o ohromný počet malých nedobrých jablek, raději méně, ale kvalitních - a to ještě budu po červnovém propadu probírat). Řidší koruna znamená horší podmínky pro choroby a škůdce. A může do ní lépe slunce a to mají jabka ráda. Kliknutím obrázek zvětšíte.




Zahrádkář Hrouda na únor... (23.2.2016)




Chroupu jabka... a zahrádkář Hrouda na leden. (29.1.2016)

hrach

Sloupcovitá odrůda Goldlane v lednu.

V lednu si vychutnávám zimní odrůdy jablek. Letos poprvé jsem měl víc plodů od sloupcových jabloní a nejlépe z těch, co mám, mi chutnala zcela určitě placatá žlutá Goldlane. A to tak, že ji dokonce úmyslně vyhledávám v tašce, kterou přinesu ze sklepa (na rozdíl od jiných, které spíš nenápadně přehlížím). Chutná i Slendera. Víc jsem očekával od Red Spring, Mooonlight a od odrůdy Rondo. Což ovšem neznamená, že v jiných pěstitelských podmínkách by to nemohlo být opačně! Moje sloupáče rostou ve 480 mnm. na M26. Pro hnidopichy - beru v úvahu i rozdílné doby zralosti odrůd, degustuji si je všechny průběžně již od podzimu. Co se týče nesloupcových odrůd, mým favoritem je teď v lednu vynikající odrůda Admirál (jsem až zaskočen chutí i konzistencí, senzace!) a jako již řadu let předtím nenápadná Luna ("rezistentní Golden" - chutná podobně i vypadá) a Goldstar. Rád zakousnu i Topaz či Sirius.
Na leden přináším první příhodu zahrádkáře Hroudy. I když jsem ji kreslil již asi před půldruhým rokem, nepoučil jsem se a zase se mi letos něco podobného přihodilo. Neuvěřitelné... Kliknutím obrázky zvětšíte.



Sloupcovité jabloně po dvou letech od výsadby. Nečekaně dobrá úroda. (27.10.2015)

hrach

Bez probírky plůdků v červnu se urodí spousta malých jablek nevalné chuti a kvality

hrach

Červená Slendera, žluté Goldlane.

hrach

Slendera

hrach

Goldlane

O sloupcovitých jabloních jsem již psal zde. Vysadil jsem je v dubnu roku 2013, po roce se urodilo několik prvních jablek. Skutečně, co se týče chuti, nebylo jim co vytknout. Letos překvapily navíc svou úrodností a kvalitou plodů, jak vidíte na třech obrázcích. Odrůda Slendera dala téměř 5 kg plodů, Goldlane asi 3 kg z jednoho stromku. Pokud si zakousnu čerstvě utržené jablko, není chuť nijak oslnivá. To na Rubinole, Rajce či Rozele si pochutnám víc a rovnou ze stromu. Ale pokud u Slendery či Goldlane počkáme pár týdnů na konzumní zralost, budeme překvapeni, jak jsem zjistil loni, velmi dobrou chutí.

Sloupcovitým jablůňkám jsem ovšem udělal v červnu důkladnou probírku plůdků, bez ní by to dopadlo asi jako na čtvrtém obrázku - mnoho plodů, ale malých, celkem vzato na nic. Stromky mám na podnožích M26, jsou hnojené na podzim a mulčované trávou po celý rok. A během suchého léta pravidelně zalévané. Předpokládám, že bez této péče by jablka nebyla tak pěkná.

Na konci srpna jsem se byl podívat na výzkumném pozemku ČZU v Tróji a dověděl se nové poznatky o řezu sloupcovitých jabloní, zapracuji je do kompletního popisu o řezu sloupcovitých jabloní zde. Ve stručnosti - postranní výhony, pokud jsou krátké (10 - 12 cm), necháváme bez zakrácení. V případě délky kolem 20 cm přírůstek seřízneme na patku jednoletého dřeva. Docela mne překvapilo, že sloupcovité jabloně hodlají v Tróji nechat narůst až na výšku 3,5 m - kvůli větší úrodě. Nevýhodou sloupcovitých jabloní zůstává potřeba jejich vyvázání k opoře, i když mi povídali již dva lidé, že je pěstují na podnoži M26 bez opory a prý úspěšně. Jenže pak přijde voda nebo velký vítr a stromek zatížený úrodou se může vyvrátit nebo polámat.

Sloupcovité jabloně táhnou vítězně světem (trochu jsem to předloni čekal, proto jsem si je také vysadil. Ale že tolik vítězně...to jsem nečekal). Každý, kdo je u mě na zahradě viděl, je chce. Kamarád Karel je chodil okukovat už loni a letos nevydržel - a tři v nedalekém zahradnictví koupil. Sonet, Red Spring a Moonlight, vše na M26. Dobře udělal. "Nic jinýho nechci," pořád opakoval a fotil si přitom mé úrodou obtěžkané stromky.



Další články:


Probírka jablek je dobrá věc (15.6.2015)

Hrách a klacky (9.6.2015)

Instruktáž řezu broskvoní spojená se soutěží v řezu v Mělníku (14. ročník) (16.4.2015)

Fóliovník se rozmnožil... (19.3.2015)

Mráz a kroupy, to je hloupý... (8.10.2014)

Kdy meruňky zmrznou? (24.4.2014)

Instruktáž řezu ovocných stromů spojená se soutěží v řezu v Mělníku (13. ročník) (26.3.2014)

Sloupcovité jabloně - ano či ne? (1.2.2014)

Rubín v čase předvánočním (10.12.2013)

Zlý roztoč vlnovník hrušňový (22.10.2013)

Instruktáž řezu broskvoní spojená se soutěží v řezu stromů v Mělníku (5.4.2013)

Fóliovník z plastových trubek - zhodnocení experimentu po první sezóně (10.2.2013)

Sklízím...aneb několik typů do trochu vyšších poloh (17.10.2012)

U táty na zahradě - zmlazené staré jabloně (7.3.2012)

Co s tím angreštem...? Hnědé padlí (dříve se mu říkalo americké) nezastavitelně řádí. (20.2.2012)





Zahrádkář Hrouda

Co pěstovat a jak

Odkazy

Návštěvní kniha



Hosting Blueboard.cz

Netvrdím, že všechny informace na těchto stránkách jsou dokonalé a použitelné pro každého. Vycházejí vesměs z mých zkušeností, které jsem nabyl v zahrádkářsky průměrném nebo spíše drsnějším klimatu od 300 - 480 m.n.m. Někdy se úmyslně snažím zjednodušovat z důvodu "stravitelnosti". Ale cokoli jsem napsal, vždy jsem myslel dobře...

Na titulní straně uvádím upozornění na podstatné novinky (jako je zcela nová stránka nebo podstatné rozšíření strany stávající). Na jednotlivých stránkách mimo titulní je v nadpisu uvedeno datum jakékoli poslední úpravy. Množství kapitol se postupně rozrůstá, tak jak stíhám psát další a další. Kompletní přehled základních témat budu tvořit ještě nejméně jeden rok, je toho moc a času málo...